JAN KRŠKO - historik

MEZIVÁLEČNÝ TRAMPING NA RAKOVNICKU

Meziválečný tramping na Rakovnicku

Jan Krško

Státní okresní archiv 2008
 

Kouzlo volného táboření v přírodě, kouzlo trampingu probouzelo a probouzí nadšence snad ve všech částech naší vlasti. Nechybí mezi nimi téměř žádná sociální skupina, od pomocného dělníka po náměstka primátora, od nejmladší po nejstarší generaci.  Zasloužilí důchodci s nadšením zasvěcují do tajů trampingu svá vnoučata a vracejí se alespoň touto cestou do svých mladistvých let. Bohatí i chudí odhazují všechny společenské předsudky a stávají se načas obyčejnými, bezprostředními bytostmi. K těmto obdivovatelům nekonečných dálek jsem se ve svých 14 letech zásluhou bratra přiřadil rovněž já.

V mých představách však byl tramping omezen jen na táboření pod širým nebem, v „horším“ případě ve stanu. Na svých cestách přírodou jsem proto nechápal, proč mě někteří prošedivělí obyvatelé chat zdraví trampským pozdravem Ahoj a zasvěceně se mnou mluví o tom, kde jsem byl a kde budu nocovat. Často jsem si kladl otázku, co mohou mít uživatelé těchto rekreačních zařízení společného s trampingem. K poznání celého stavu věcí mi jednou pomohla nečekaná událost.

Náhlá průtrž mračen v červencové noci roku 1989 mi předčasně ukončila poklidný spánek uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Karlovy Vsi. S promočenými věcmi jsem prošel obcí a vydal se podél rozvodněného potůčku k roztockému nádraží. Po několika kilometrech se kolem mě začaly objevovat první chaty a jelikož déšť nepřestával, schoval jsem na chvíli pod terasou jedné z nich. Najednou se otevřely dveře a starší manželský pár mě zval dovnitř na čaj. Po bližším seznámení se oba rozpovídali o tradicích zdejší chatové osady, které měly kdysi s romantikou volného táboření v přírodě mnoho společného. Tak jsem poznal kořeny trampingu a začal se na některé obyvatele pohodlných chat dívat jinak. Současně se mi poprvé představila jedna z nejslavnějších trampských osad Rakovnicka – osada Údolí hříchu.  Odborný zájem o dějiny trampingu jsem začal projevovat před deseti lety s tím, že zpracuji předválečný vývoj tohoto životního stylu na Rakovnicku. Má pozornost se vedle písemného materiálu soustředila rovněž na první vzpomínky pamětníků. Roztříštěnost pramenné základny mě nicméně od dalšího studia odradila a přiměla věnovat se jiným tématům. K problematice trampingu jsem se vrátil až v posledních číslech Rakovnického historického sborníku. Konkrétně v kratších článcích o vzniku osady Údolí hříchu a o podílu trampů na kulturním životě předválečného Rakovníka.

Při sestavování těchto textů ve mně uzrávala myšlenka oprášit svůj dávný úmysl zmapovat meziválečný tramping na Rakovnicku.  S ohledem na možnosti písemných zdrojů mi bylo jasné, že se neobejdu bez nesčetných výpovědí očitých svědků či alespoň jejich potomků. Velkou roli zde sehrály mé starší rozhovory, neboť některé z osob kdysi dotázaných již zemřely. V rámci hledání dalších pamětníků nastala téměř detektivní práce, při niž jsem se neobešel bez nezištné pomoci řady spoluobčanů. I přes jejich úsilí se však k mnohým významným osadám nepodařilo sehnat adekvátní informace. Týká se to především tábořišť kladenských trampů. Na této skutečnosti se podepsaly nejen limity lidské paměti, ale někdy i neochota dotázaných.  Kniha si nicméně neklade za cíl přinést čtenáři detailní popis života trampů, ale ukázat na některé místní aspekty tohoto životního stylu a zařadit je do celospolečenských souvislostí. Současně pak chce předložit alespoň rámcové informace z Rakovnicka pro studium problematiky v jiných regionech nebo v obecné rovině.  Odbornou veřejnost žádám v této souvislosti o jistou dávku shovívavosti, neboť výzkum dějin trampingu se přes některé zajímavé práce nachází nadále v plenkách. Komplikovanost pramenné základny pak nutí přes obecně platné metodologické postupy k nutné dávce improvizace podle nejlepšího svědomí a vědomí.  Současně se omlouvám za značnou neprofesionalitu, když jsem se v úvodních větách vyznal k sympatiím k nezávislému táboření v přírodě a navodil tak podezření z tendenčnosti celé práce. Ve zpytování svědomí se však snažím přiblížit i postoje jiných skupin obyvatel než trampů. Přesněji řečeno, jak tyto nezvyklé návštěvníky přírodních krás vnímali místní vesničané a jak se na trampy vracející se do města dívali jejich sousedé. Snad konfrontace různorodých názorů pomůže odstranit tento můj prohřešek.


Kniha je v prodeji v knihkupectví Academia, ve Státním okresním archivu Rakovník (zaslání mohu zajistit) a v e-shopu Tonyho Avalona (trampský magazín.cz).

TOPlist